RŮŽOV

Je jednou z nejmladších vesnic na Českobudějovicku. Domy vznikaly z příkazu knížete Josefa Schwarzenberga od roku 1794 jako obydlí pro lesní dělníky. Stávaly po jedné straně cesty zvané Cikánka, po které se jezdilo z Budějovic do Rakouska.
Největším stavením byl zájezdní hostinec čp. 14, na jehož střeše se od roku 1873 nacházela zvonice. V sousedství vzniklo také hasičské skladiště. Od konce 19. století v okolí probíhala těžba křemeliny a keramických jílů, jejíž mohutné ložisko se po druhé válce přiblížilo až k Růžovu a jeho domy byly po roce 1971 většinou zbourány, aby těžbě ustoupily. Z poměrně rozsáhlé vsi zůstalo sedm objektů a zástavba severně u lesa kolem bývalé hájovny.
Těžební jáma je od roku 1998 částečně využívána jako skládka komunálního odpadu. V Růžově se narodil František Jílek-Oberpfalcer, jazykovědec a profesor na Karlově univerzitě, dětství zde strávil František Strnad, organizátor života české menšiny ve Vídni.

 
(text a foto Mgr. Jiří Cukr, kronikář městyse Ledenice)