Části městyse Ledenice

MYSLETÍN

Na místě současného dvora stávala ve středověku vesnice, jejíž součástí byla i tvrz. Majiteli byli páni z Mysletína, kteří se přátelili s Janem Žižkou a z Mysletína údajně pocházela první Žižkova manželka. V 16. století zde rožmberský úředník Martin Grejnar zamýšlel postavit výstavní renesanční zámek. Vesnice byla těžce poškozena za třicetileté války a po ní i s tvrzí zanikla. Na jejím místě vznikl v roce 1719 podle plánů schwarzenberského stavitele Pavla Ignáce Bayera nový hospodářský dvůr, kde v letech 1868–1949 hospodařila rodina Velemínských. Poté připadl státním statkům a od roku 1995 se o něj stará firma Agro Hochstaffl. V okolí budov rostou dva památné stromy. Stromové aleje, vybíhající paprsčitě od budov dvora, jsou typickým pozůstatkem barokní krajiny. Areál Mysletína je veřejnosti nepřístupný.

 

 

 

 

 

 

OHRAZENÍ

Vznik vesnice je kladen do 14. století, prvními majiteli byli páni z Landštejna, kteří v této době vlastnili i Ledenice. Prvně je Ohrazení v písemných pramenech zachyceno k roku 1374. Velkou část své existence bylo rozděleno mezi dvě vrchnosti – třeboňské panství a město České Budějovice, kterému náležela většina poddaných. V letech 1849–1920 bylo Ohrazení osadou obce Srubec, poté mělo vlastní obecní úřad a v letech 1960–1975 spadalo pod Zborov (od 1. 1. 1976 je součástí Ledenic). Stávající název byl úředně zaveden v roce 1950, kdy nahradil pojmenování České Ohrazení. Na návsi stojí jednoduchá kaple z 19. století, před ní je kamenný kříž z roku 1938. Na několika místech se zachovala lidová architektura. V okolí zůstaly historické hraniční kameny ze 17. století (kopie jednoho z roku 1670 je umístěna na původním místě u hlavní silnice před samotou U Čápa). Významným chráněným územím je přírodní památka Ohrazení (1 km severovýchodně od vsi) v okolí potoka, ochraňující přirozeně podmáčenou louku s mnoha vzácnými druhy rostlin a hmyzu. V lokalitě U Císaře (1 km východně od vsi) se v 16. století těžil kámen na stavbu budov v Českých Budějovicích včetně Černé věže.  

 

 

 

 

 

 

OHRAZENÍČKO

První písemná zmínka o vsi je z roku 1486, původními majiteli byli bohatí českobudějovičtí měšťané. V 16. století Ohrazeníčko patřilo krátce k panství Hluboká a v letech 1555–1709 Kořenským z Terešova (panství Komařice, statek Zborov). Ti si zde vystavěli panský dvorec s pivovarem a ovčínem, později zcela přestavěný k obytným účelům (zbytky tohoto sídla byly zbořeny v roce 2015 a nahrazeny novostavbou). Posledními majiteli z řad šlechticů byli v letech 1709–1849 Schwarzenbergové, poté osada připadla pod správu obce Zborov a od 1. 1. 1976 je součástí Ledenic. Původní název Německé Ohrazení byl v roce 1950 změněn na Ohrazeníčko. Kaple Nejsvětější Trojice vznikla v roce 1908, před ní stojící pomník padlým byl odhalen v roce 1922. Z okolí se otevírají daleké výhledy směrem k Blanskému lesu, Novohradským horám a při mimořádných klimatických podmínkách jsou odtud vidět i Alpy.

 

 

 

 

 

 

RŮŽOV

Je jednou z nejmladších vesnic na Českobudějovicku. Domy vznikaly z příkazu knížete Josefa Schwarzenberga od roku 1794 jako obydlí pro lesní dělníky. Stávaly po jedné straně cesty zvané Cikánka, po které se jezdilo z Budějovic do Rakouska. Největším stavením byl zájezdní hostinec čp. 14, na jehož střeše se od roku 1873 nacházela zvonice. V sousedství vzniklo také hasičské skladiště. Od konce 19. století v okolí probíhala těžba křemeliny a keramických jílů, jejíž mohutné ložisko se po druhé válce přiblížilo až k Růžovu a jeho domy byly po roce 1971 většinou zbourány, aby těžbě ustoupily. Z poměrně rozsáhlé vsi zůstalo sedm objektů a zástavba severně u lesa kolem bývalé hájovny. Těžební jáma je od roku 1998 částečně využívána jako skládka komunálního odpadu. V Růžově se narodil František Jílek-Oberpfalcer, jazykovědec a profesor na Karlově univerzitě, dětství zde strávil František Strnad, organizátor života české menšiny ve Vídni.

 

 

 

 

 

 

SVATÁ VORŠILA

Po objevení pramene v údolíčku západně od Zborova zde koncem 17. století vznikla hospoda, nevelké lázně a kaplička rozšířená brzy na kostelík. Směřovali sem poutníci považující vodu z pramene za léčivou. Věhlas Svaté Voršily jako poutního a lázeňského místa zanikl krátce po roce 1721. Chátrající kostelík se rozpadal a zcela zanikl, na jeho místě v současnosti stojí drobná výklenková kaplička. Nedaleko od ní dodnes vyvěrá pramen. Zástavba se rozrostla na šest chalup (dnes čtyři), kde v 19. století žilo až 50 lidí.

 

 

 

 

 

 

ZALINY

Vesnice vznikla v době středověké kolonizace, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1367. V raném novověku ji postihly dvě katastrofy – v květnu roku 1562 ničivé krupobití a roku 1611 totální vydrancování pasovským vojskem. Od svých počátků byla zřejmě rozdělena mezi více majitelů. Po třicetileté válce zdejší poddaní patřili buď k třeboňskému panství Schwarzenbergů, nebo zborovskému statku Kořenských z Terešova (který roku 1709 získali Schwarzenbergové), příp. k panství vyšebrodského kláštera. V roce 1850 se Zaliny staly osadou obce Zvíkov, v letech 1868–1964 byly samostatnou obcí, poté připadly Kališti a od 1. 7. 1985 jsou součástí Ledenic. Svažitou náves lemuje několik zachovalých stavení lidové architektury (zejména čp. 25), která v této oblasti vytváří ojedinělý soubor mísící prvky nedalekých Zbudovských blat a Třeboňska. Některé jsou bohužel poškozeny necitlivými novodobými úpravami. Dominantou vsi je novogotická kaple sv. Václava z roku 1929, stavěná na místě starší kapličky přesně podle plánů kaple v Horním Miletíně. V roce 2015 byla na kapli odhalena pamětní deska zalinským občanům padlým v první světové válce. Za vsí stojí kamenné pomníky připomínající vojíny Jana Farku, padlého roku 1916 na jižní frontě (u silnice do Zvíkova) a Josefa Štěrbu, padlého roku 1915 v Uhrách (u silnice do Ledenic).

 

 

 

 

 

ZBOROV

Vesnici Zborov máme poprvé písemně zachycenou až k roku 1386, ale pravděpodobně vznikla dříve. V jejím držení se střídali nejvýznamnější budějovičtí měšťané. V roce 1555 připadla Kořenským z Terešova, kteří tady vystavěli hospodářský dvůr s tvrzí a pivovarem. V letech 1709–1849 patřil Zborov k třeboňskému panství Schwarzenbergů. Poté se stal samostatnou obcí a od 1. 1. 1976 je součástí Ledenic. Nepravidelnou náves zdobí secesní kaple sv. Prokopa z let 1908–1909 od schwarzenberského architekta Jana Sedláčka, která skrývá pamětní desku padlým a starobylý varhanní pozitiv. Sousední školní budova z roku 1887 s bustou Jana Amose Komenského v průčelí je spojena se jmény Jana Zelenky-Hajského (1895–1942), organizátora atentátu na Heydricha, a Františka Kahudy (1911–1987), fyzika a komunistického ministra školství, jejichž otcové zde vyučovali a obě zmíněné postavy českých dějin ve školní budově v dětství bydlely. Historickou hodnotu si uchoval bývalý knížecí ovčín, naopak někdejší hospodářský dvůr s tvrzí byl zcela přestavěn. Na některých místech se dochovaly drobné stavby lidové architektury z počátku 20. století. U rybniční soustavy 1,5 km jižně od Zborova se nachází chatová osada a v okolí samoty Vojdlesák dva vysoké železniční viadukty z roku 1868, kdy se stavěla dráha z Budějovic do Vídně.

 

 

 

 

(text a foto Mgr. Jiří Cukr, kronikář městyse Ledenice)