Pořízení požární cisterny
pro Jednotku SDH Ledenice

Zvýšení odolnosti hasičské zbrojnice v Ledenicích

logo.png
Jihočeský krajJihočeský kraj youtube

Vyhledat v textu

Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvodní stránka > O obci > Památky a turistické zajímavosti

Památky a turistické zajímavosti

Kostel sv. Vavřince a fara

Kostel vznikl okolo roku 1300 na místě starší kaple a k roku 1359 je uváděn jako farní. Jedná se o raně gotickou stavbu s pravoúhle zakončeným presbytářem, doplněnou v roce 1782 o barokní věž. Vnitřní itinerář pochází většinou až z konce 18. nebo z 19. století, mezi starší vybavení náleží kamenná křtitelnice s rožmberským erbem ze 16. století a zdobená konšelská lavice z roku 1690. Ve zdejším kostele má původ i pozdně gotická dřevěná plastika Oplakávání Krista (z doby kolem roku 1500) umístěná dnes ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Kostel je obehnán hřbitovní zdí (plocha hřbitova byla zplanýrována) a společně se sousední farní budovou z let 1728–1730 (architekt Anton Erhart Martinelli) představuje pozoruhodně dochovaný okrsek, který umocňují štíhlé lípy evidované jako významný krajinný prvek. Farní obvod tvoří vedle Ledenic osady Mysletín, Ohrazení, Ohrazeníčko, Radostice, Růžov, Svatá Voršila, Trocnov, Zaliny a Zborov. Bývalá farní zahrada s rybníčkem byla v roce 2004 parkově upravena na odpočinkový areál.

01-kostel.JPG02-fara.JPG03-farská zahrada.JPG

 

 

 

 

 

Pranýř04-pranýř.JPG

Původní pranýř stál v Ledenicích od druhé poloviny 17. století. Byl ale dřevěný a při jednom požáru shořel. V roce 1778 jej nahradil nový kamenný, který dodnes stojí u silnice před školní budovou na náměstí. Jedná se o mimořádnou památku z dějin soudnictví. 

 

 

Kašny

05-kašna.JPGHorní náměstí zdobí od roku 1891 šestiboká kašna, která je po rekonstrukci v roce 2001 opět v provozu včetně fontány. Další kašna se nachází na konci náměstí před domem čp. 5, pochází z roku 1833 a původně sloužila k máčení obilí v lišovském pivovaru. Jejím zakoupením do Ledenic se roku 1930 radní snažili vyřešit problémy se zásobováním vodou. Drobné kašny stojí druhotně také před radnicí a u domu s pečovatelskou službou ve Školní ulici. 

 

 

06-pomník.JPGPomník padlým a mezníky 

Na náměstí se od roku 1926 tyčí pomník padlým korunovaný plastikou lva. Autorem je kameník Jindřich Vojč z Lišova. Před pomníkem lze vidět dvojici mezních kamenů ze 17. století, které stávaly na hranicích schwarzenberského panství Třeboň a klášterního panství Borovany v okolí Ledenic.

 

 

Budova radnice

07-radnice.JPGRadnice, kde sídlí úřad městyse, se nachází v bývalé provozní pivovarské budově. Pivo se v Ledenicích vařilo od 16. století. Ještě v roce 1870 došlo k rozšíření klenutých sklepů pod budovou, ale deset let poté byl provoz pro nevýdělečnost zastaven. Výrobní prostory byly pronajaty jako sklady, ústřední správní objekt sloužil obecním potřebám. Mimo kanceláří místní správy v něm v různých dobách sídlily špitál, lékařská ordinace, byt písaře, úřadovna kampeličky, vinárna nebo knihovna. V původní sladovně vznikla sokolovna, adaptovaná v polovině 20. století na biograf, upravený po zrušení na divadelní sál. Podoba vstupního průčelí radnice s trojúhelníkovým štítem a obecním znakem je výsledkem přestavby z roku 1926, při níž se podařilo v přízemí zachovat pro budoucí generace zajímavé historické klenby. 

 

Školní budova

08-škola.JPGNa jejím místě již v 17. století stávalo dřevěné stavení nahrazené v roce 1790 novou kamennou stavbou. Za půl století se nová škola nacházela v neutěšeném stavu, byla zbořena a na jejím místě vyrostla roku 1858 zbrusu nová (základní kámen je dodnes zachován). Už v osmdesátých letech 19. století se muselo přistavět první patro kvůli navýšení kapacity a přes letní měsíce 1925 proběhla přístavba druhého patra. V této podobě spatřujeme budovu dodnes včetně ozdobných květinových vzorů v duchu secese, citátu K. H. Borovského a neobvyklého nápisu „Obecná a občanská škola,“ upomínajícího na dobu, kdy se krátce měšťanské školy nazývaly občanskými.

 

Sochy sv. Jana Nepomuckého a most

10-socha.JPG11-socha.jpgLedenice se pyšní hned třemi sochami sv. Jana Nepomuckého. Nejstarší je umístěna od roku 2006 nově mezi radnicí a kostelem (snímek vlevo). Pochází od neznámého lidového umělce z roku 1842 a původně stávala na mostě přes Spolský potok. V roce 1938 ale byla odstraněna a nahrazena modernější, kterou vytvořila první akademicky vzdělaná česká sochařka Karla Vobišová. Světcův obličej vzhledem k pohnuté době, kdy socha vznikla, má podobu císaře Karla IV. Od roku 2005 je Vobišové socha na radničním dvoře (snímek vpravo) a most zdobí její kopie od Ivana Tláška (na původním podstavci z 19. století). Samotný most s navazující silniční hrází, což byla mimořádná dopravně-technická stavba z roku 1842, byl bohužel v roce 2011 kompletně rozebrán a postaven zcela znovu s parametry vyhovujícími současné dopravě.

 

Kapličky a kříže

drobných sakrálních památek se v zástavbě městyse dochovaly tři drobné výklenkové kapličky. Jedna stojí na křižovatce ulic Budějovické a Okružní, druhá v ulici 5. května nedaleko sokolovny a třetí v místní části Hrad. Všechny tyto stavby pocházejí z doby kolem roku 1800, ale jejich bližší dějiny nejsou známy. Litinové křížky stojí na mostě přes Spolský potok, v Lazenské ulici, v ulici Dr. Stejskala a ve Školní ulici na okraji farní zahrady. U kostela je kamenný kříž (na místě staršího dřevěného) upomínající na působení misionářů.

12-kaplička.JPG14-kaplička.JPG13-kaplička.JPG

 

 

 

 

 

Hrad a obora

Jihovýchodní část Ledenic za potokem se nazývá Hrad. Název je jednou z mála připomínek na někdejší panské sídlo. Ve 13. století jej vlastnili bratři známého Záviše z Falkenštejna. Významnými majiteli byli Landštejnové a Rožmberkové. Podle pověsti si hrad úmyslně zničil sám Oldřich II. z Rožmberka proto, aby jej neobsadil Jan Žižka. Staveniště hradu se nacházelo přímo nad Dolním Hradským rybníkem a po zániku bylo zastavěno obytnými domky. Úvozová cesta na severní straně ostrožny je buď pozůstatkem původního přístupu do hradu, nebo prochází někdejším příkopem. Obora, připomínaná pod hradem v roce 1376, zanikla společně s hradem za husitských válek. Náležela k nejstarším šlechtickým oborám v Čechách, do té doby si je zřizovali výhradně králové. Dnes na její existenci upomíná název ulice Na Oborách.

hrad01.JPGhrad02.JPG

 

 

 

 

 

Slovanské mohyly

mohyla.JPGNa Vápenickém kopci 1 km jižně od Ledenic se nacházelo rozsáhlé slovanské pohřebiště z 8. a 9. století našeho letopočtu čítající 51 mohyl. V sedmdesátých letech 20. století zde byl proveden rozsáhlý záchranný archeologický výzkum, protože přes mohylník byla naplánována stavba nové silnice do Borovan. Nalezené předměty jsou deponovány v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. V lese je dodnes k vidění 15 neprozkoumaných mohyl. Ledenický mohylník je svým rozsahem a důsledně provedeným výzkumem jednou z nejvýznamnějších raně středověkých památek na jihu Čech.  

 

Dělostřelecké cvičiště

dělostřelecké cvičiště.JPG19. století a ještě počátkem 20. století sloužilo blízké okolí Ledenic jako cvičiště pro rakouskou armádu. Nepravidelné výcviky zde každoročně na podzim konali dělostřelci nebo pěchota vždy v celkovém počtu kolem tisíce vojáků. V lese mezi Ledenicemi a Zalinami se dochovaly tři výrazné zemní prvky zbudované mezi léty 1803–1810. Konkrétně se jedná o nakupený val (tzv. pulmon, na snímku) sloužící jako lapač dělových koulí, jeho menší napodobeninu, za níž se zřejmě schovávali kontroloři zásahů, a velkou fortifikaci, která útočícím dělostřelcům simulovala dobývanou pevnost. 

 

Rybníky

Již v polovině 15. století se mezi největšími rybníky třeboňského panství připomínají také Lazna a Kačerovec na Ledenicku, které jsou tak starší než nejslavnější rybníky na Třeboňsku. Kačerovec se připomíná dokonce už v roce 1376 (v roce 1999 upraven na retenční nádrž). Nelze vyloučil, že rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan se v 16. století nějakým způsobem nepodíleli také na úpravách ledenických rybníků. Patrně přinejmenším Adamovský rybník (Adamec) východně od městyse, největší rybník na Ledenicku (8 ha), pochází právě z jejich éry, kdy se budovala rybniční soustava na Spolském potoce (Adamec, Výskok, Spolský, Svět). Drobné vodní plochy leží přímo v zástavbě (Bagr, Dolní a Horní Hradský, Dolní a Horní Jáma, Lazna, Parčák, Slavíček) a jsou vyhledávaným cílem vycházek, rybolovných aktivit nebo v zimě bruslařů. U Zalin lze objevit rybníky Pazdernický a Punčocha, mezi Zborovem a Ohrazeníčkem jsou to rybníky Mezník a Slavíček, na Zborovském potoce rybníky Cihelný, Pilný, Prostřední a Zborovský (Mlýnský). Některé z rybníků se však do dnešních dnů nedochovaly – např. Zdržek (jehož jméno přešlo na jednu z ulic), soustava drobných rybníčků pod hradním kopcem nebo blíže neznámá soustava v lese u Zalin.

 rybníky03.jpgrybníky02.JPGrybníky01.JPG

 

 

 

 

Další objekty

18-sokolovna.JPG19-hájovna.JPGNa okraji náměstí stojí rohový dům čp. 71 U Králů, který dnešní podobu s bohatě členěnou fasádou získal v roce 1909 zásluhou českobudějovického stavitele Jaroslava Teslíka. Dlouhou dobu fungoval jako hostinec, dnes jsou zde v nájmu různé provozovny, pobočka pošty a v patře slouží veřejnosti víceúčelový sál. Z dalších domů na náměstí lze zmínit už jen čp. 48, 67 a 80, které si uchovaly podobu z doby kolem roku 1900. Ostatní byly během 20. století přestavěny a ztratily svou historičnost. Na domech čp. 53, 59 a 206 se dochovaly historické nápisy z doby, kdy v nich před sto lety truhlářští mistři provozovali své dílny. Stavebně zajímavé domy najdeme v nejstarších částech Ledenic – v ulicích Hrad, Lazenská a Zdržek. V Lazenské je to především dům čp. 108, kde v 19. století sídlil místní barvíř, po jehož řemesle se zachovala dispozice domu a klenuté místnosti. Sousední starobylý mlýn byl během druhé poloviny 20. století zcela zlikvidován. Na různých místech městečka stojí vilky z období první republiky a v ulici 5. května je to mohutný objekt sokolovny z let 1947–1948, postavené zřejmě jako poslední v Československu před mnohaletým zákazem Sokola. Za zmínku jistě stojí také v původní podobě dochované hasičské skladiště z roku 1931 na „Hradě.“ V okolí Ledenic měli Schwarzenbergové své hájovny a myslivny, ta v Jedlí (1 km východně) vznikla v roce 1711 a je třetí nejstarší na bývalém třeboňském panství.

15-U Králů.JPG18-čp.67.JPG16-čp.53.JPG17-čp.108, barvířský dům.JPG

 

 

 

 

 

(text a foto Mgr. Jiří Cukr, kronikář městyse Ledenice)