Jihočeský krajJihočeský kraj

Pořízení požární cisterny
pro Jednotku SDH Ledenice

Zvýšení odolnosti hasičské zbrojnice v Ledenicích

logo.png

Vyhledat v textu

Změna velikosti písma

Horní menu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Obec > Části obce

Části městyse Ledenice

MYSLETÍN

Na místě současného dvora stávala ve středověku vesnice, jejíž součástí byla i tvrz. Majiteli byli páni z Mysletína, kteří se přátelili s Janem Žižkou a z Mysletína údajně pocházela první Žižkova manželka. V 16. století zde rožmberský úředník Martin Grejnar zamýšlel postavit výstavní renesanční zámek. Vesnice byla těžce poškozena za třicetileté války a po ní i s tvrzí zanikla. Na jejím místě vznikl v roce 1719 podle plánů schwarzenberského stavitele Pavla Ignáce Bayera nový hospodářský dvůr, kde v letech 1868–1949 hospodařila rodina Velemínských. Poté připadl státním statkům a od roku 1995 se o něj stará firma Agro Hochstaffl. V okolí budov rostou dva památné stromy. Stromové aleje, vybíhající paprsčitě od budov dvora, jsou typickým pozůstatkem barokní krajiny. Areál Mysletína je veřejnosti nepřístupný.

 Mysletín04.JPGMysletín01.JPGMysletín02.JPGMysletín03.JPG

 

 

 

 

 

OHRAZENÍ

Vznik vesnice je kladen do 14. století, prvními majiteli byli páni z Landštejna, kteří v této době vlastnili i Ledenice. Prvně je Ohrazení v písemných pramenech zachyceno k roku 1374. Velkou část své existence bylo rozděleno mezi dvě vrchnosti – třeboňské panství a město České Budějovice, kterému náležela většina poddaných. V letech 1849–1920 bylo Ohrazení osadou obce Srubec, poté mělo vlastní obecní úřad a v letech 1960–1975 spadalo pod Zborov (od 1. 1. 1976 je součástí Ledenic). Stávající název byl úředně zaveden v roce 1950, kdy nahradil pojmenování České Ohrazení. Na návsi stojí jednoduchá kaple z 19. století, před ní je kamenný kříž z roku 1938. Na několika místech se zachovala lidová architektura. V okolí zůstaly historické hraniční kameny ze 17. století (kopie jednoho z roku 1670 je umístěna na původním místě u hlavní silnice před samotou U Čápa). Významným chráněným územím je přírodní památka Ohrazení (1 km severovýchodně od vsi) v okolí potoka, ochraňující přirozeně podmáčenou louku s mnoha vzácnými druhy rostlin a hmyzu. V lokalitě U Císaře (1 km východně od vsi) se v 16. století těžil kámen na stavbu budov v Českých Budějovicích včetně Černé věže.  

 Ohrazení01.JPGOhrazení02.JPGOhrazení03.JPGOhrazení04.JPG

 

 

 

 

 

OHRAZENÍČKO

První písemná zmínka o vsi je z roku 1486, původními majiteli byli bohatí českobudějovičtí měšťané. V 16. století Ohrazeníčko patřilo krátce k panství Hluboká a v letech 1555–1709 Kořenským z Terešova (panství Komařice, statek Zborov). Ti si zde vystavěli panský dvorec s pivovarem a ovčínem, později zcela přestavěný k obytným účelům (zbytky tohoto sídla byly zbořeny v roce 2015 a nahrazeny novostavbou). Posledními majiteli z řad šlechticů byli v letech 1709–1849 Schwarzenbergové, poté osada připadla pod správu obce Zborov a od 1. 1. 1976 je součástí Ledenic. Původní název Německé Ohrazení byl v roce 1950 změněn na Ohrazeníčko. Kaple Nejsvětější Trojice vznikla v roce 1908, před ní stojící pomník padlým byl odhalen v roce 1922. Z okolí se otevírají daleké výhledy směrem k Blanskému lesu, Novohradským horám a při mimořádných klimatických podmínkách jsou odtud vidět i Alpy.

01.JPG

02.JPG

03.JPG

04.jpg

 

 

 

 

 

 

RŮŽOV

Je jednou z nejmladších vesnic na Českobudějovicku. Domy vznikaly z příkazu knížete Josefa Schwarzenberga od roku 1794 jako obydlí pro lesní dělníky. Stávaly po jedné straně cesty zvané Cikánka, po které se jezdilo z Budějovic do Rakouska. Největším stavením byl zájezdní hostinec čp. 14, na jehož střeše se od roku 1873 nacházela zvonice. V sousedství vzniklo také hasičské skladiště. Od konce 19. století v okolí probíhala těžba křemeliny a keramických jílů, jejíž mohutné ložisko se po druhé válce přiblížilo až k Růžovu a jeho domy byly po roce 1971 většinou zbourány, aby těžbě ustoupily. Z poměrně rozsáhlé vsi zůstalo sedm objektů a zástavba severně u lesa kolem bývalé hájovny. Těžební jáma je od roku 1998 částečně využívána jako skládka komunálního odpadu. V Růžově se narodil František Jílek-Oberpfalcer, jazykovědec a profesor na Karlově univerzitě, dětství zde strávil František Strnad, organizátor života české menšiny ve Vídni.

Růžov01.JPGRůžov02.JPGRůžov03.JPGRůžov04.JPG

 

 

 

 

 

 

SVATÁ VORŠILA

Po objevení pramene v údolíčku západně od Zborova zde koncem 17. století vznikla hospoda, nevelké lázně a kaplička rozšířená brzy na kostelík. Směřovali sem poutníci považující vodu z pramene za léčivou. Věhlas Svaté Voršily jako poutního a lázeňského místa zanikl krátce po roce 1721. Chátrající kostelík se rozpadal a zcela zanikl, na jeho místě v současnosti stojí drobná výklenková kaplička. Nedaleko od ní dodnes vyvěrá pramen. Zástavba se rozrostla na šest chalup (dnes čtyři), kde v 19. století žilo až 50 lidí.

 Sv.Voršila03.JPGSv.Voršila01.JPGSv.Voršila04.JPGSv.Voršila02.JPG

 

 

 

 

 

ZALINY

Vesnice vznikla v době středověké kolonizace, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1367. V raném novověku ji postihly dvě katastrofy – v květnu roku 1562 ničivé krupobití a roku 1611 totální vydrancování pasovským vojskem. Od svých počátků byla zřejmě rozdělena mezi více majitelů. Po třicetileté válce zdejší poddaní patřili buď k třeboňskému panství Schwarzenbergů, nebo zborovskému statku Kořenských z Terešova (který roku 1709 získali Schwarzenbergové), příp. k panství vyšebrodského kláštera. V roce 1850 se Zaliny staly osadou obce Zvíkov, v letech 1868–1964 byly samostatnou obcí, poté připadly Kališti a od 1. 7. 1985 jsou součástí Ledenic. Svažitou náves lemuje několik zachovalých stavení lidové architektury (zejména čp. 25), která v této oblasti vytváří ojedinělý soubor mísící prvky nedalekých Zbudovských blat a Třeboňska. Některé jsou bohužel poškozeny necitlivými novodobými úpravami. Dominantou vsi je novogotická kaple sv. Václava z roku 1929, stavěná na místě starší kapličky přesně podle plánů kaple v Horním Miletíně. V roce 2015 byla na kapli odhalena pamětní deska zalinským občanům padlým v první světové válce. Za vsí stojí kamenné pomníky připomínající vojíny Jana Farku, padlého roku 1916 na jižní frontě (u silnice do Zvíkova) a Josefa Štěrbu, padlého roku 1915 v Uhrách (u silnice do Ledenic).

 Zaliny01.JPGZaliny02.JPGZaliny03.JPGZaliny04.JPG


 

 

 

 

ZBOROV

Vesnici Zborov máme poprvé písemně zachycenou až k roku 1386, ale pravděpodobně vznikla dříve. V jejím držení se střídali nejvýznamnější budějovičtí měšťané. V roce 1555 připadla Kořenským z Terešova, kteří tady vystavěli hospodářský dvůr s tvrzí a pivovarem. V letech 1709–1849 patřil Zborov k třeboňskému panství Schwarzenbergů. Poté se stal samostatnou obcí a od 1. 1. 1976 je součástí Ledenic. Nepravidelnou náves zdobí secesní kaple sv. Prokopa z let 1908–1909 od schwarzenberského architekta Jana Sedláčka, která skrývá pamětní desku padlým a starobylý varhanní pozitiv. Sousední školní budova z roku 1887 s bustou Jana Amose Komenského v průčelí je spojena se jmény Jana Zelenky-Hajského (1895–1942), organizátora atentátu na Heydricha, a Františka Kahudy (1911–1987), fyzika a komunistického ministra školství, jejichž otcové zde vyučovali a obě zmíněné postavy českých dějin ve školní budově v dětství bydlely. Historickou hodnotu si uchoval bývalý knížecí ovčín, naopak někdejší hospodářský dvůr s tvrzí byl zcela přestavěn. Na některých místech se dochovaly drobné stavby lidové architektury z počátku 20. století. U rybniční soustavy 1,5 km jižně od Zborova se nachází chatová osada a v okolí samoty Vojdlesák dva vysoké železniční viadukty z roku 1868, kdy se stavěla dráha z Budějovic do Vídně.

 Zborov01.JPGZborov02.JPGZborov03.JPGZborov04.JPG

 

 


 

(text a foto Mgr. Jiří Cukr, kronikář městyse Ledenice)

 -----------------------------------

www.hasiciledenice.cz

23. 11. Klement

Zítra: Emílie

Aktuality

Návštěvnost stránek

300391